Facebook

Filmový klub - hrajeme

 

 

Sibiřský deník

Více info

Šestnáct let ve vyhnanství na Sibiři, daleko od muže i rodné země. Sibiřský deník vychází ze života Melanije Vanagové, která přežila 16 let na Sibiři, kam byla společně se 17 000 dalších lidí deportována sovětskými okupanty v roce 1941. Melanije je násilně oddělena od svého muže a jen s osmiletým synem poslána v dobytčích vozech na Sibiř. O svém životě si vedla podrobné zápisky, které se později staly základem pro její knihu, která vyšla až v roce 1991 po nezávislosti Lotyšska. Jedná se o svědectví o nelidských podmínkách na Sibiři, násilném vystěhovávání obyvatelstva sovětskými okupanty, ale i o síle lidské vůle, vzdoru nepřízni osudu a naději. Zobrazit více

2D ČT info

Pátá loď

Více info

Film vypráví příběh netradiční dětské rodiny inspirovaný skutečnou událostí. Malá Jarka má mámu, která nechce být mámou. Zoufale hledá lásku a nachází ji náhodou, když za zvláštních okolností vezme dvě batolata do opuštěné zahradní chatky. Její skutek je dojemným a dětsky upřímným pokusem napravit svět dospělých svojí hrou na rodinu, jakou by chtěla mít. Zobrazit více

2D OR 12 info
středa, 28. 6. 2017
20:002DOR

Leningradští kovbojové dobývají Ameriku

Více info

Leningradští kovbojové na začátku filmu neprodukují hudbu v Leningradu, ale na dalekých a širých sibiřských pláních. Navzdory mistrně utvářeným kompozicím a grandiózní instrumentaci jejich hudba nikoho nezajímá, a nikdo za ni hlavně neplatí. Což nejvíce tíží manažera kapely Vladimira. Stačí jen nepatrné vnuknutí a celý cirkus jménem Leningradští kovbojové se přesouvá do Spojených států amerických. A to i s netradičním nákladem, který představuje zmrzlý basák Silu Seppälä, uložený v něčem, co připomíná kadibudku. Zobrazit více

2D ČT 12 info
středa, 5. 7. 2017
20:002DČT

Stíny v ráji

Více info

Ve snímku Stíny v ráji přivádí autor poprvé na scénu svého typického hrdinu, respektive ústřední milostný pár. Samozřejmě pokud si stanovíme jako určující kritérium, že se musí jednat o Kaurismäkiho autorský projekt, tj. že se výrazně podílel na vzniku scénáře. Ani debut Zločin a trest, kde se jedná o osobitou adaptaci románu Fjodora Michajloviče Dostojevského, ani druhý celovečerní film Calamari Union, v němž nacházíme skupinu ústředních postav načrtnutých spíš formou karikatury, není možné do takto stanoveného okruhu zařadit, ačkoli některé z konstant režisérova tvůrčího stylu se výrazně projevují již zde. Není náhodou, že ústřední milostný pár hrají Matti Pellonpää a Kati Outinenová, režisérem nejčastěji obsazovaní herci. Pellonpääho Nikander pracuje v Helsinkách jako popelář. Bydlí v nepříliš zachovalém bytě a jezdí ve starším autě. O moc víc se o něm nedozvíme. Upoutá snad jen jeho netečnost, z níž ho částečně vyvede seznámení s prodavačkou Ilonou, životem notně otřískanou ženou, která umí najít východisko z každé situace. Tím se pro ni dočasně stávají Nikanderem osobitě projevované city. Některými filmovými kritiky a historiky bývá upozorňováno na blízkost Kaurismäkiho filmů, jejichž osu tvoří milostný příběh, se specifickými melodramaty kontroverzního německého režiséra Rainera Wernera Fassbindera. Určitě jde o zajímavý postřeh, i když je třeba zdůraznit, že finský režisér ani zdaleka neakcentuje ve svých filmech politickou výpověď a kritiku daného stavu. Politická situace tvoří spíše určitý (determinující) reliéf pro úvahy o povaze mezilidských vztahů v dnešní době a o možnostech vzájemného porozumění či pochopení. Ve filmu Stíny v ráji autor snad ještě výrazněji než v jiných filmech tematizuje milostný vztah dvou lidí. Zcela antiiluzivně vnímá možnost sblížení dvou lidí za účelem společného života jako nepřetržitý proces. Nedopouští se ovšem prvoplánového moralizování. Velmi dobře si totiž uvědomuje komplikovanost a mnohovrstevnatost lidské osobnosti, především když vstupuje v interakci s jinými osobnostmi. Jedinec se někdy může cítit sám, ale vlastně nejsme nikdy sami. - Petr Pláteník Zobrazit více

2D ČT 12 info
středa, 12. 7. 2017
20:002DČT

Děvče ze sirkárny

Více info

Už Hans Christian Andersen, k jehož pohádce Kaurismäki v tomto filmu odkazuje nejen názvem, ale i některými konstitutivními prvky díla, reprezentuje v oblasti literatury pro děti a mládež dosti výjimečnou osobnost. Jeho pohádkové příběhy, vyznačující se netradiční volbou postav, prostředí, ale např. i nekompromisností dějových point, v mnohém předznamenaly nástup tzv. moderní pohádky, u níž je jednou z určujících charakteristik schopnost oslovovat i dospělé publikum. Z Andersenova pohádkového anekdotického vyprávění o chudé malé prodavačce sirek, která se poslední den v roce osvobodí od bolestí světa a dostane se k Bohu, Kaurismäki převzal především postavu dívky, jejímž údělem jsou sirky. Hlavní představitelka tohoto filmu Iiris pracuje, jak naznačuje titul, v sirkárně. Jinak se ale charakteristika její postavy nijak neodlišuje od kaurismäkiovského typu. Ačkoli je už dospělá, stále bydlí u rodičů. Monotónnosti života uniká čtením dívčích románů a příležitostnou návštěvou tanečních zařízení. Jednoho dne však potká vysněného muže, ale bohužel velmi brzy zjistí, že se ani minimálně nepodobá idolu objevenému v únikové literatuře pro ženy a dívky. A tak velké zklamání Iiris odpustit nemůže… To už Andersena nepřipomíná ani zdaleka. Oproti děvčátku z jeho pohádky, jež končí svůj život v takřka úplné nehybnosti a jisté agonické apatičnosti, se filmová Iiris rozhodne jednat. A ačkoli pomsta iniciovaná zklamanými iluzemi působí nejen pateticky, ale vlastně i nepatřičně, je to samo odhodlání hlavní představitelky, vytrhující ji z umrtvujícího poklidu, co dodává filmu opravdu dramatický rozměr. O tom, že mezilidské a především milostné vztahy jsou opravdu velmi komplikované, nás Kaurismäki přesvědčuje i v jiných filmech. V Děvčeti ze sirkárny tvoří jeden z ústředních hybných momentů nenaplněnost lásky, takřka nedosažitelnost jejího naplnění. Tento prvek bezútěšnosti vyvažuje finský režisér tím, že výrazněji akcentuje jiné než jen milostné vztahy a osobitý humor, zakládající se mnohdy na kontrastu mezi vážností přednesu a mírnou absurditou řečeného a celé situace. Někdo se směje i proto, že je to tak nepatřičné. - Petr Pláteník Zobrazit více

2D ČT 12 info
středa, 19. 7. 2017
20:002DČT

Bohémský život

Více info

Nezávislý finský tvůrce Aki Kaurismäki se ve filmu opírá o román "Ze života pařížské bohémy" (1851) francouzského spisovatele Henriho Murgera (1822-1861), jenž byl rovněž předlohou Pucciniho opery Bohéma. Spisovatele Marcela, albánského emigranta Rodolfa, který se zabývá malováním, a hudebního skladatele Schaunarda spojuje pouto přátelství a věrnost múzám. Potloukají se po levných pařížských bytech, občas mají nouzi, někdy blahobyt, jindy se těší přízni hezkých dívek. Chvíle bezstarostnosti končí, když Rodolfa spoutá láska k hezké Mimi; ta však nedokáže věčně snášet chudobu. Odejde od milence, po čase se však vrátí smrtelně nemocná. Malíři zůstává zase jen umění a jeho přátelé... Konstatování, že bohéma je na tom v každém čase a místě stejně, opírá režisér o křiklavě "operní" melodramatický příběh, balancující v jeho podání na jemné hranici mezi vážností a sarkasmem. Vzniklý kontrast dodává vyprávění zvláštní osobitý půvab, přesto je však černobílý snímek poněkud výlučnou "bohémskou" záležitostí, jež potěší zejména vyznavače filmového umění. Vedle režisérových kmenových herců (Matti Pellonpää, Kari Väänänen) se ve filmu objeví Jean-Pierre Léaud a v malých rolích známí režiséři Samuel Fuller a Louis Malle. Film získal cenu FIPRESCI na MFF V Benátkách roku 1992. Zobrazit více

2D ČT 15 info
středa, 26. 7. 2017
20:002DČT

Najděte svoji akci

Pro lepší přizpůsobení obsahu pro Vás, bezpečnosti, měření statistik návštěvnosti a lepší zpětné vazbě tento web používá cookies. Klikáním a navigováním po stránce souhlasíte s tím, že sbíráme o Vás anonymní informace přes cookies. Více informací o používání cookies na naší stránce najdete zde.